Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bes a její záhadná nemoc

 

Těžký měsíc srpen je za námi a teď už se nebojím napsat co nás potkalo.
Bylo to pondělí, poslední červencový týden, a já se před prací po dlouhém volném víkendu mrkla na skok ke koním, abych jim přihodila seno a dala pac a pusu. Jaké překvapení mě tam však čekalo. Bes měla nateklé všechny čtyři nohy, skelné oči, kopyta jí hřála !!! Jasná horečka a schvácení kopyt. Okamžitě jsem volala veterináře a ihned jsme začali jednat. Chladit, injekce proti bolesti, antibiotika, hluboká podestýlka. Bylo to však zvláštní schvácení, Bes normálně chodila, jen byla malátná a slabá. Horečka 40 a výš! Po dvou dnech, kdy se stav vůbec neměnil, jsme usoudili, že se nejedná o schvácení, ale o nějakou těžkou infekci. Ale jakou? Odběr krve a následovalo jedno vyšetření za druhým. Vše s žádným konkrétním výsledkem. Byla jsem zoufalá. Horečka neklesala, Bes byla čím dál slabší už nedošla ani do potoka. Každý den kapačký, glukoza, antibiotika. Schvácení jsme vyloučili a v úvahu přišla Borelioza, Anaplasmóza či imunitně zprostředkovaná vaskulitída. Změna antibiotik, a stále kapačky na snížení teploty, chlazení a dozor 24h denně. Otoky nouhou mizely jen pomalu a my mohli jen čekat jaké příjdou další výsledky vyšetření krve, které se musely poslat do německa, protože naše laboratoře je nedělají. Stav se po změně antobiotik začal mírně zlepšovat, ale vyšší teplota přetrvávala a čím dál více se začala projevovat nekoordinovatelnost pohybů. Při prudším otočení třeba po mouše se Bes málem vyvrátila a jen tak tak to ustála. Přišly výsledky z německa, negativní !!! Tak co jí teda je? V úvahu přicházela ta poslední možnost a snad ta nejhorší, tedy imunitně zprostředkovaná vaskulitída. Bes je ale bojovnice a dokázala se s touto nemocí poprat. Den ode dne se lepšila. Otoky spadly, jen mírně zvýšená teplota.
A pak to přišlo!!! Třetí den od počátku zlepšení to její organismus neunesl a schvátila se na všechny čtyři, teď už doopravdy!!! Byli jsme v tom nanovo, chladit a chladi a chladit. Naděje však umírá poslední a jak jsem již psala Bes je velká bojovnice. Po čtrnácti dnech jsme nohy zrentgenovali a odnesla to jen jedna přední. Ortopedicky se okovala a světe div se, ona chodí !!! Jen ty dlouho trvající horečky jí poznamenaly a asi prodělala mozkovou přihodu či něco podobného, tak nosí hlavu trochu na stranu. Bere však vitamín B na regeneraci nervů a lepší se to. Ještě zdaleka nemáme úplně vyhráno, ale já věřím , že bude líp.
A hlavně , Bes žije !!!
Největší dík patří paní doktorce Kateřina Partschová , která byla ochotná pomoci 24h denně. Neměla to v té době taky jednoduché a proto jí patří veliký dík za všechno co pro Bes udělala.
Druhým a neméně důležitým člověkem, který byl nepostradatelný a taktéž mu moc a moc děkuji byl Jiří Pokora. Bez něj bych to jen těžko zvládala. Chodit do práce a jinak být pořád u koní.
Jinak děkuji všem, kteří se nějakým způsobem zapojili do záchrany Bes. Myslím, že po tom všem co udělala pro své jezdce si zasložila větší pozornost, ale dnešní doba to hold vnímá asi jinak.
Teď už si Bes bude užívat zasloužený důchod, na který měla jít mimochodem ten poslední červencový víkend .